Obsah stránky

Úvodník na pokračování - I.část

pondělí, 10. duben 2017 | Ostatní

 

Úvodník I.část :

Začínám psát tento úvodník – je neděle 2. dubna 2017 17.57. Dlouho jsem přemýšlel, o čem vlastně budu psát, co chci říci lidem. Že 20.3. začalo jaro, že je nádherné slunečné počasí, že jsou před námi svátky jara – Velikonoce – to píši již asi 10 let a nerad bych se opakoval. Navíc prožívám zdravotně velmi složité období. Nakonec o všem rozhodl předvčerejší pátek. Nádherné páteční ráno – vyrazil jsem něco po čtvrté  (poslední dobou vstávám většinou velmi brzy – mezi 3.00 – 3.45) na svoji tradiční objížďku – projedu Marianín, Lipovec hlavni komunikaci, Lipovec hotel – drůbežárna  (to je pozůstatek konce loňského roku a velký problém s novým ledkovým veřejným osvětlením – mimochodem jsem hrozně rád, že se situace v tomto směru zklidnila a světla svítí….). Všechno se zdálo v pořádku, všude klid, na obloze ještě svítily hvězdičky. Zkontroloval jsem i nocležníka v altánku u seniorských bytů – a to nechtěně, pouze jsem kontroloval, co chlapci včera udělali – měli za úkol navézt a rozhrnout „ornici“ a rozhodit travní semeno.  Odtud jsem, jen tak bezmyšlenkovitě,  najel na „cestu“ k bývalému teletníku, za zatáčkou jsem pokračoval ovocným stromořadím (z části vysázené loni na podzim). Vypnul jsem motor, zhasl světla, pomalu svítalo.


Před sebou mám svoji rodnou vísku. Vracím se do minulých měsíců. Jsem rád, že se naše zastupitelstvo dohodne na všech důležitých věcech. Někdy po jednání zastupitelstva rozebíráme průběh jednání – je mi vyčítána určitá „paličatost“ (zastupitelstvo bez problémů odsouhlasí akce za 5 mil. Kč, a pak se půl hodiny „handrkujeme“ skrze 30, 40 tisíc – ono skutečně jde odsouhlasit téměř vše, ale člověk má v hlavě určité záměry, představy….). Mám letité zkušenosti, mám před sebou různé společnosti a jejich konce, mám před sebou různé exekuce – které musíme zveřejňovat na úředních stránkách obce, mám před sebou osud různých lidí. No a potom jednou povolíte tady, podruhé musíte povolit tam, a už jste ve vleku událostí, které se těžko zastavují. Já pořád cítím obrovskou odpovědnost za stav financí, za stav obce, za řešení různých problémů a požadavků občanů, a za vším vidím finance….to člověk pochopí, až to musí sám řešit. Najednou znovu probírám složitá jednání o přidělení obecních bytů, různé připomínky občanů dotýkajících se chodu vesnice – a že jich bylo (nakonec ty „divoké“ připomínky leckdy tvořily
a ovlivňovaly mé záměry především ve výstavbě obce), mám před sebou i různé, leckdy nechutné
a prospěchářské  rozhovory či požadavky, nadávky, anonymy.


V mysli se mně vybavují pasáže z knihy „ POSTEL HOSPODA KOSTEL“ - Anička Ševčíková mně (nám s Jarkou) zase věnovala knížku – tentokrát o polském faráři Zbignievu Czedlikovi (a to s jeho podpisem). Knížku jsem během dvou dní přelouskal.
Ten v neřešitelných a až nechutných „osobních sporech“ doporučuje:   
„Pak bych doporučoval vzít nohy na ramena. V klidu se otočit na podpatku a odkráčet středem. Protože blbost je vysoce nakažlivá. Takový jedinec tě může infikovat a ty nakonec zjistíš, že se v tom sporu chováš hůř než on“. Něco podobného je obsaženo ve známém citátu Jana Wericha – srážka s blbcem. No a pak pokračuje:
„Nikde není řečeno, že nás musí milovat všichni. Když tě někdo nebere a nemůže tě ani cítit, tak se na něj prostě vykašli. Není nutné každého přesvědčovat o svých pravdách a získávat sympatie za každou cenu.
To nakonec radil už Ježíš svým učedníkům, když je posílal sloužit lidem. Oni se ho tenkrát ptali, co mají dělat, když je někde odmítnou. Tehdy jim dal jasnou instrukci, že se mají sebrat, setřást prach z bot a jít tam, kde je přijmou“.
Líbí se mi to (… knížku doporučuji každému přečíst…).


 

Prohlášení o přístupnosti   |   Odběr novinek   |   Kontakty
Obce na webu s.r.o.

Webové stránky pro obce a občany provozuje Obce na webu s.r.o.

Používáme soubory cookies. Svůj souhlas můžete změnit v nastavení souhlasu s využitím cookies.