Obsah stránky

Praha

pondělí, 29. srpen 2016 | Ostatní

Nedávno jsme byli v Praze – šli jsme se podívat na Staroměstské náměstí resp. na orloj. Byl nádherný den, na náměstí obrovská spousta lidí. Jsem nahluchlý – proto jsem asi češtinu v podstatě neslyšel – já vím turistický ruch, dolary, eura a bohatí cizinci. Sedl jsem si na lavičku za starou radnicí a díval jsem se – skutečně česky hovořila v parku za starou radnicí různá špinavá individua hlídajíc odpadkové koše – pokud si cizinec koupil něco (co špatně odhadl) a skončilo to v popelnici - ihned reagovali. Trochu jsem se styděl. Česky ještě mluvili kočí bryček a lidé v převleku medvěda, soch a „bublinář“ – vystupující na náměstí pro pobavení a peníze lidí. Po náměstí jezdili tři rozjaření černoši na dvoukolkách (segway) a navíc dost bezohledně. No a když jsem viděl muslimské burky a šátky vzpomněl jsem si na dlouhodobé spory kolem imigrantů – snad bych mněl ještě dodat, že nejsem rasista. Neměl jsem z toho všeho vůbec žádný dobrý pocit. Naše média měsíce přetřásají otázku, zda jsou dnešní masoví migranti hodní chudáci, kteří prchají před válkou, ekonomičtí migranti, kteří si jedou pro dávky do Německa, Švédska (nebo vůbec do Evropy) nebo fanatičtí islamisté, kteří mají pocit, že jsou nám nadřazení a chtějí nás zotročit. Papež chce na každou faru „imigrantskou rodinu“ – proč?? Hned na začátku tohoto problému (asi v roce 2012) jsem si uložil vybrané citáty z prohlášení bývalé australské premiérky Julie Gillard (byla premiérkou Austrálie v období 2010-2013) – cituji: „Přistěhovalci, a ne Australané se musí přizpůsobit. Buď to akceptujete, nebo ne, ale potom ponesete důsledky. Jsem již unavená z obav našich lidí, jestli urážíme některé jednotlivce, nebo jejich kulturu. Od teroristických útoků na Bali (doplňuji říjen 2001) zažíváme vzplanutí vlastenectví většiny Australanů“. „Naše kultura se vyvíjela po dobu dvou staletí bojů, zkoušek a vítězství milionů mužů a žen, kteří hledali svobodu.“ „Mluvíme převážně ANGLICKY“, ne španělsky, libanonsky, arabsky, čínsky, japonsky, rusky, nebo jakýmkoliv jiným jazykem. Proto, jestli se chcete stát součástí našeho společenství, naučte se tento jazyk!“ „Většina Australanů věří v Boha. To není křesťanské pravicové křídlo, politický tlak, ale fakt, protože křesťanští muži a ženy založili tento stát na křesťanských zásadách a je to jasně zdokumentované. A není to potřebné vystavovat na stěnách našich škol. Jestli vás uráží Bůh, potom vám navrhuji zvážit jiný kout světa jako svůj nový domov, protože Bůh je součástí naší kultury.“ „My budeme akceptovat vaši víru a nebudeme se ptát proč. Vše, co žádáme od vás, je, abyste akceptovali naši víru a žili s námi v souladu s mírovým spolužitím“. „Toto je NAŠE KRAJINA, NAŠE ZEM A NÁŠ ŽIVOTNÍ STYL a my vám dáváme příležitost, abyste si to vše užívali. Ale jen co si začnete stěžovat, brečet a frflat na Naši ústavu, Naše závazky, Naši křesťanskou víru nebo Náš životní styl, potom vás vyzývám, abyste využili další výhodu velké australské svobody – PRÁVA ODEJÍT. Pokud tady nejste šťastní, potom ODEJDĚTE. Nebudeme vás nutit tady zůstat. Vy jste požádali, abyste tady mohli být. Takže akceptujte krajinu, pro kterou jste se rozhodli a která vás přijala.“ Tolik vybrané pasáže. Plně jsem se s těmito větami ztotožnil a hledám resp. budu podporovat politiky (třeba ve volbách), kteří budou v tomto duchu vystupovat.

Nedávno jsme byli v Praze – já, Jarka, Honzík a Adam - jezdili jsme metrem, úspěch měli pojízdné schody, šli jsme se podívat na Staroměstské náměstí resp. na orloj. Byl nádherný den, na náměstí obrovská spousta lidí. Jsem nahluchlý – proto jsem asi češtinu v podstatě neslyšel – já vím turistický ruch, dolary, eura a bohatí cizinci. Sedl jsem si na lavičku za starou radnicí a díval jsem se – skutečně česky hovořila v parku za starou radnicí různá špinavá a zarostlá (vzpomněl jsem si na věty typu ohol se...) individua hlídajíc odpadkové koše – pokud si cizinec koupil něco (co špatně odhadl) a skončilo to v popelnici - ihned reagovali. Trochu jsem se styděl. Česky ještě mluvili kočí bryček a lidé v převleku medvěda, soch a „bublinář“ – vystupující na náměstí pro pobavení a peníze lidí. Po náměstí jezdili tři rozjaření černoši na dvoukolkách (segway) a navíc dost bezohledně. No a když jsem viděl muslimské burky a šátky vzpomněl jsem si na dlouhodobé spory kolem imigrantů – snad bych mněl ještě dodat, že nejsem rasista. Neměl jsem z toho všeho vůbec žádný dobrý pocit.

Evropští politici a naše média měsíce přetřásají otázku, zda jsou dnešní masoví migranti hodní chudáci, kteří prchají před válkou, ekonomičtí migranti, kteří si jedou pro dávky do Německa, Švédska (nebo vůbec do Evropy) či levná pracovní síla (mající spasit ekonomiku EU) nebo fanatičtí islamisté, kteří mají pocit, že jsou nám nadřazení a chtějí nás zotročit. Papež chtěl na každou faru „imigrantskou rodinu“ – proč?? Proč se vedly v minulosti "svaté války", co na to bitvy evropských vladařů (králů, císařů...) s panovníky Osmanské říše?

Hned na začátku tohoto problému imigrantů (asi v roce 2012) jsem si uložil vybrané citáty z prohlášení bývalé australské premiérky Julie Gillard (byla premiérkou Austrálie v období 2010-2013) – cituji:
„Přistěhovalci, a ne Australané se musí přizpůsobit. Buď to akceptujete, nebo ne, ale potom ponesete důsledky. Jsem již unavená z obav našich lidí, jestli urážíme některé jednotlivce, nebo jejich kulturu. Od teroristických útoků na Bali (doplňuji říjen 2001) zažíváme vzplanutí vlastenectví většiny Australanů“.
„Naše kultura se vyvíjela po dobu dvou staletí bojů, zkoušek a vítězství milionů mužů a žen, kteří hledali svobodu.“
„Mluvíme převážně ANGLICKY“, ne španělsky, libanonsky, arabsky, čínsky, japonsky, rusky, nebo jakýmkoliv jiným jazykem. Proto, jestli se chcete stát součástí našeho společenství, naučte se tento jazyk!“
„Většina Australanů věří v Boha. To není křesťanské pravicové křídlo, politický tlak, ale fakt, protože křesťanští muži a ženy založili tento stát na křesťanských zásadách a je to jasně zdokumentované. A není to potřebné vystavovat na stěnách našich škol. Jestli vás uráží Bůh, potom vám navrhuji zvážit jiný kout světa jako svůj nový domov, protože Bůh je součástí naší kultury.“ „My budeme akceptovat vaši víru a nebudeme se ptát proč. Vše, co žádáme od vás, je, abyste akceptovali naši víru a žili s námi v souladu s mírovým spolužitím“.
„Toto je NAŠE KRAJINA, NAŠE ZEM A NÁŠ ŽIVOTNÍ STYL a my vám dáváme příležitost, abyste si to vše užívali. Ale jen co si začnete stěžovat, brečet a frflat na Naši ústavu, Naše závazky, Naši křesťanskou víru nebo Náš životní styl, potom vás vyzývám, abyste využili další výhodu velké australské svobody – PRÁVA ODEJÍT. Pokud tady nejste šťastní, potom ODEJDĚTE. Nebudeme vás nutit tady zůstat. Vy jste požádali, abyste tady mohli být. Takže akceptujte krajinu, pro kterou jste se rozhodli a která vás přijala.“

Tolik vybrané pasáže. Nechci vysvětlovat svým vnukům, že tam a tam nemají chodit (hrozí bombové útoky či večer znásilnění či kudla), nechci minaret v Lipovci... Plně jsem se s těmito větami australské premiérky ztotožnil a hledám resp. budu podporovat politiky (třeba ve volbách), kteří budou v tomto duchu vystupovat.

Quo vadis, Evropo??