Obec Lipovec

Obsah postranní lišty

Oddíl postranní lišty

Vyhledávání

Oddíl postranní lišty

Náhodná fotka
Obec Lipovec a okolí

Oddíl postranní lišty

Oddíl postranní lišty

Odkazy
Portál krizového řízení

Oddíl postranní lišty

Translate / přeložit

Obsah stránky

Vánoční strom

Včera jsme rozsvěcovali náš „obecní vánoční strom“. V sobotu odpoledne jsem si – k této události - připravoval „několik vět“.  A tak jsem postupně prohlížel podobné své příspěvky dotýkající se adventu či vánoc -  mám je uschovány od roku 2002. Během tvorby na mě padla taková melancholie – zřejmě (dle některých  kecy, o které nikdo nestojí) mě čeká můj poslední vánoční příspěvek….

No a na konci programu jsem děkoval učitelkám, žákům naší základní školy za velmi pěkný program. A přitom jsem se zachoval jako „prvňák“. Pozapomněl jsem poděkovat všem, co napekli vánoční cukroví, pozapomněl jsem poděkovat kuchařkám školní jídelny za „svařák“, hasičům za dokonalý servis uzenin a zajištění dopravy na státní silnici, dvornímu elektrikáři Vojtěchovi za velmi pěkný vánoční strom, Marušce za lístky, prskavky a další materiální zabezpečení, Vápeníčku (Jarušce) za organizaci (dopravu cukroví, svařáku ….),  no a především svým blízkým za to, že jsou ke mně tak ohleduplní ( já se totiž nedokážu ani po těch desetiletích zbavit určité trémy a někdy jsem….).

A tak se všem bezejmenným pomocníkům ještě jednou omlouvám a dodatečně děkuji, děkuji všem.

A co jsem říkal u vánočního stromku:

Vážení přátelé,

Stalo se pěknou tradicí – rozsvěcování obecního vánočního stromku. No a ten náš dnes  rozsvěcujeme na první adventní neděli. O adventu se říká, že je to doba zklidnění, rozjímání, sebezpytování a očekávání.
Měl jsem možnost celá desetiletí ovlivňovat život v obci. Prošel jsem celou řadou událostí, leckdy nelehkých. Na základě těchto dlouholetých zkušeností si myslím , že nás především spojuje to, že všichni jsme lidské bytosti, lidské bytosti toužící po štěstí. Všichni toužíme, aby náš život byl krásný a naplněný. Všichni toužíme být dobří. Často se nám to daří. Někdy se nám však okolnosti našeho života tak nešťastně poskládají, že dovedeme ubližovat – a často o tom ani nevíme.

Většina lidí žije úplně stejně, ať už je advent nebo není… Pro většinu lidí je období adventu naopak jedním z nejhektičtějších v roce. A tak nikdo z nás není zvědavý na nějaké další požadavky, natož moralizování.
Přesto, snad jen na přemýšlení -  pro období adventu a vánoc si můžeme zvolit tři klíčová slova: očekávání, obdarování a vzpomínání.

Očekávání.
V naší civilizované společnosti, která zejména ve sféře obstarávání a potřeby nabízí všechno a hned, je delší očekávání jaksi mimo hru. Je možné, že to také souvisí s naším způsobem životem, stále více odtrženým od přírody. V přírodě přichází všechno svým časem, musíme čekat, až se  Slunce začne vracet, až sníh roztaje, až stromy rozkvetou, až ovoce dozraje, ale nemůžeme si to poručit teď a hned – myslím si, že o tom něco vím.
Jenže mnohé si v našem prostředí můžeme dopřát bez čekání na čas zralosti, můžeme si pořídit, koupit vše hned: jahody, hrozny, švestky, cokoliv- kdykoliv – tedy pokud máme dost peněz. A přijdeme tak o očekávání – a pořád nevím - jestli je to pro dnešního člověka to nejlepší.  
Očekávání bývá spojeno nejvíce s dárky a dětmi. Děti očekávají dárky a my zas jejich radost nad nimi. Oboje se děje. Oboje je také občas obráceno ve zklamání. Nedostavilo se naplnění očekávání na jedné či na druhé straně. Dodejme: Jako v životě i v jiných věcech. Ale tam, kde byl dárek vybírán s láskou, kde „pod obdarováním“ je jako nosná vrstva vztah lásky, dobroty - tam to neruší ani zklamání. Tam zůstává to nejdůležitější – nádherný vztah.
A ještě něco k dětem …Ano, právě děti nejlépe vědí, co je to duch Vánoc, i když by nejspíš nevěděly, o čem je řeč, kdyby se jich někdo zeptal. Je to spousta emocí, očekávání, dychtivost, radost, smutek… vše naplno prožívané. Nikdy lhostejnost, omrzelost, nuda. V jejich světě není nedostatek času a peněz, netrápí se nad výběrem dárků
a už vůbec ne nad úklidem!

Obdarování.
S určitou nadsázkou můžeme říci, že žijeme ve světě, který je sice bohatý (a my také!), ale který nám nic nedaruje. Kde je třeba tvrdě pracovat, jít za svým a to, na čem člověku záleží, získat. Je to zvláštní existence, sice bohatá na vlastněné věci a na zážitky, ale mnohdy chudá na očekávání a radost z daru. Snad také proto se mnozí tak snažíme o Vánocích opatřit dárky, darovat něco, přijmout dar.
Skutečné obdarování není „něco za něco“, ale „něco za nic“, z lásky a dobroty. Byť můžeme mít řadu kladných motivů uznání a vděčnosti, které potřebu obdarování připomínají. A obdarovat v pravém smyslu znamená, že dávám ze svého, že když něco dám, budu mít také něčeho o něco méně. A že mne to nemrzí. Obdarování nemá být „kupování si něčí přízně“ neboli kalkulování s nějakým vlastním ziskem. Pokud se v tomto všem jaksi cvičíme aspoň jednou za rok, o Vánocích, není to marné.
Několik let zpátky jsem dostal na vánoce nádherný e-mail, který jsem si schoval, dovolím si ho trochu přizpůsobit : Milý Ježíšku, nechci mnoho pod stromeček, chci jen, aby člověk, který to teď čte, byl šťastný. O Vánocích jenom posloucháš, co lidé chtějí a co už koupili. A co chci já…
Já chci, aby si lidé nemuseli dělat starosti s bydlením, jídlem a teplem, aby byli spokojení, aby měli práci. Chci pro všechny lidi přátelství, lásku a zdraví – i o tom něco vím.

Vzpomínání.
Ve vzpomínkách si udělejme občas úklid. Vymeťme zbytečné, spalme chmurné, oprašme příjemné a vyleštěme radostné zážitky své minulosti.
Nejen o Vánocích je vzpomínání v některých ohledech potěšení, v něčem bolest. A Vánoce jsou povětšinou velkým podnětem ke vzpomínání. Vzpomínky nás starších lidi většinou potěšují. Jsou velkým bohatstvím, pokud je člověk nevyužívá jen ke stížnostem, „jak je to teď všechno špatné“.  Vzpomínky v jakémkoliv věku mohou člověku připomenout, že i v obtížných situacích nebo údobích se stalo ledacos dobrého, že zkrátka v životě se střídají zcela nepravidelně, ale vytrvale záležitosti a prožitky šťastné, méně šťastné i nešťastné. Nic z toho není natrvalo, byť v nás touha po trvalém štěstí je stále přítomna.

O adventu se říká, že je to doba zklidnění, rozjímání, sebezpytování a očekávání – to jsem řekl hned na úvod.

Říká se ale také, že o Vánocích se otvírají lidská srdce. Ano, asi tomu tak je - co to však znamená? Vánoční čas je doba, kdy si dospělí vzájemně projevují více lásky, kdy ji více dávají najevo a nestydí se za ni. Je to také velká příležitost k odpuštění a k usmíření všude tam, kde došlo k nedorozumění a k hořkostem. Víme, že není prospěšné, když nad naším hněvem „zapadá slunce“. To platí sice obecně a každodenně, ale o Vánocích to má svůj zvláštní význam. Važme si svých blízkých, važme si sousedů, kamarádů….
Je krásné, mít vedle sebe někoho, kdo nám rozumí a kdo nás má rád, někoho , kdo s námi prožívá velkou anabázi  od mládí do šedin, někoho, kdo se s námi modlí bolestný  a radostný růženec života. A tak si vzájemně ze srdce přejme hodně zdraví, hodně lásky, bezva přátele, víc uznání, víc odvahy hodně věci změnit a umění být nad věcí a žít s radostí za všech okolností, jak jen to půjde.

Vánoční stromečku – sviť nám na dobré a správné cesty……

 

Diskuse

Jméno
Kontrola
+ 3 = 10
Text komentáře (Není povoleno použití HTML tagů ani žádný druh reklamy)

Výpis komentářů

Datum a čas: 04.12.2017 05:51
Napsal: Obec Lipovec
Kategorie: Ostatní

Obsah postranní lišty

Oddíl postranní lišty

Hlášení rozhlasu
Hlášení ze dne 11.10

1. Výbor zahrádkářů v Lipovci děkuje panu Zdeňkovi Kolmačkovi a jeho spolupracovníkům, členům zahrádkářů i občanům, kteří svými výpěstky pomohli dozdobit sokolovnu při oslavě 55.výročí založení Zák...

Přečíst celé hlášení >

Oddíl postranní lišty

Kalendář akcí
<< říjen 2019 >>
PoÚtStČtSoNe
 123456
78910111213
14151617181920
21222324252627
28293031   

Oddíl postranní lišty

Oddíl postranní lišty

Oddíl postranní lišty

Pro slabozraké

Patička stránky