Obec Lipovec

Obsah postranní lišty

Oddíl postranní lišty

Vyhledávání

Oddíl postranní lišty

Náhodná fotka
Obec Lipovec a okolí

Oddíl postranní lišty

Oddíl postranní lišty

Odkazy
Portál krizového řízení

Oddíl postranní lišty

Translate / přeložit

Obsah stránky

Vánoce 2012

Úvodník zpravodaje prosinec 2012:

Dámy a pánové, vážení přátelé,

jsme uprostřed adventu. Advent je většinou prezentován jako doba rozjímání, zklidnění
a přípravy na příchod „Ježíška“. Ale když se člověk podívá kolem sebe, žasne. Již od konce října se v supermarketech, hypermarketech a bůhví v jakých ještě marketech, objevují vánoční kolekce, čokoládové figurky mikulášů, andělů a čertů, různé vánoční ozdoby,  ze všech stran se na nás valí reklama s nabídkou všeho možného, potřebného i nepotřebného…No, a když jsem se koncem listopadu dočetl, že papež Benedikt XVI. ve své nové knize s názvem Ježíš z Nazareta zpochybňuje datum narození Ježíše Krista  (připouští, že se narodil o 4 až 6 let dříve) a dále se zmiňuje, že tradiční podobenství volů, oslů, velbloudů a dalších zvířat v Betlémě je jenom mýtus ………….tak to už opravdu nevím.

Já mám především díky svému tátovi Vánoce spojeny s představou nádherně vyšňořeného borku, pod ním betlém, vyřezávaný lupínkovou pilkou z překližky, ve chlévě z překližky svítila vždy žárovečka, Ježíšek ležel v jesličkách a z okna se dívala zvířátka a většinou jsme je (borek,betlém) měli až do „Hromnic“. A spoustu návštěv – u obou babiček, tetky Tonky, Štefky, Fandy, cesty na sáňkách do Senetářova….Pamatuji si i na vánoční stromečky svých babiček – jednoduše nazdobené, s klasickými svíčkami, které jsme jako děti moc rádi zapalovali a po jejich dohoření se místností vinula nenapodobitelná vůně, na stromku
u kmínku jablíčka ( to se schovávala červená – odrůda Matčino), ořechy, v barevném staniolu nabalený sáček tvrdých  „ledovek“ a ve střapcích zabaleny kostky cukru.  A přitom lidé k sobě měli určitě blíž, ona ta doba byla trochu těžší…..

Když jsem u těch svých vzpomínek.
V září si připomněli  mí rodiče 60 let společného života -diamantovou svatbu. Já měl možnost  „oddat“ desítky manželství. Když jsem si tvořil různé projevy sbíral jsem úryvky, které jsem pak vhodně (tedy dle mého názoru) spojoval. Pravdou je, že pokud se člověk potom při obřadu nechá unést textem, dostane se někdy do „ošemetné“  situace a začíná se strachovat, aby mu neselhal hlas (kupodivu s přibývajícím věkem je to horší a horší) – dovolím si opsat:
Manželství – smlouva? Slib? Přísaha: v dobrém ani v neštěstí, druh druha neopouštěti – k sobě věrně státi. Ti, kteří si podávají ve slibu ruce a vyměňují prsteny, velikou většinou nevědí, co je to život. Nevědí , co je to nemoc. Nevědí, co je to bolest. Nevědí, co je to úzkost nad dítětem v horečce. Co jsou to noci nejistoty. Nevědí, jak život umí člověka rvát.
 A ovšem také většina jich neví, jak je manželství krásné. Neví to ten, kdo neslyšel z úst svého dítěte slova „máma“ a  „táta“., kdo neviděl jeho oči pod vánočním stromkem, kdo neměl ve své dlani drobnou , teplou ručku.  Je krásné, mít vedle sebe někoho, kdo nám rozumí, a kdo nás má rád, někoho , kdo s námi prožívá velkou anabázi  od mládí do šedin, někoho, kdo se s námi modlí bolestný  a radostný růženec života. Nevědí, co je to manželství. Ale naše matky to vědí. Proto při svatbě pláčou. Naší příští bolestí, našim příštím štěstím.

Koncem října mám nádhernou vzpomínku na krásný večer, spíše noc. Seděl jsem
na posedu. Kousek přede mnou, napravo,  je soutok marianínského a lipoveckého potoka, odkud se každou chvíli „vyvalí“ opar, který se pomalu zvedá. Měsíc občas  prokukuje
a osvětluje noční krajinu. Mám rád tyto chvíle, posvátné ticho, klid, krajina pokojně vydechuje, kolem mne řád. Jsem nadšený a navýsost spokojený.
Nade mnou se třpytí hvězdy Velkého  vozu nebo také Velké medvědice. Prý řecká bohyně lovu Artemis proměnila z nenávisti matku Kallistó a jejího a Diova syna Arkase v toto souhvězdí. Důvodem byly pletky nejvyššího řeckého boha Dia právě s Kallistó.
Je chvilku před půlnocí. Z pravé strany se z lesa vynořily čtyři kusy „černé“. Už dávno nejsem divoch a nestřílím na vše, co uvidím, přesto cítím, jak se „rozjíždí“ mé srdíčko….beru dalekohled a pozoruji. Nakonec usuzuji, že jsou to čtyři „bachyňky“ kolem 80 kg, jdou na hromadu, a dokonce slyším (já slyším, já, který má problémy se sluchem)), jak chroustají kukuřici. Jsou tam alespoň půl hodiny- už jim nevěnuji ani pořádně pozornost. Duchem jsem u svých vnoučků - Honzíka a Adámka. Ti, když přijdou k nám do školního bytu, tak první co udělají, tak svým „chro, chro“ a zvědavýma očičkama  hledají dvě „vycpané“ hlavy mých největších kňourů - úlovků předcházejících let. Tak trochu lituji, že je nemám tady u sebe na posedu. Mám je moc rád, snad…..nedávno jsem šel s nimi spát. V obývacím pokoji máme vyřezávané hodiny- kukačky.Kluci se dlouho vrtěli, pak byl dlouhou dobu klid a já si myslel, že už spí.Kukačky odbyly 21.00 hod. No a jak skončily kukačky, ložnicí se ozvalo  dvojité „kuku“ Honzíka a Adámka. V té chvíli jsem neviděl jestli se mám smát či plakat (štěstím) nebo kárat. A tak kukačka mi je stále připomíná.
Je mi dobře. Najednou si uvědomuji, že z přilehlé houštinky mladých borků a buků vykukuje něco, co tam nepatří. Beru dalekohled, ve svitu měsíce vidím „zbraně“ pěkného „ lončáka či sekáče“ ve velikosti bachyní či trochu více. Dlouze a obezřetně kontroluje měsícem ozářenou louku, nedůvěřivě nasává okolní vzduch. Zafuní a vrací se do houštiny. Sedím bez hnutí, skoro nedýchám. Za chvíli se vrací. Vylézá z houštiny a v celé své kráse a majestátně kráčí loukou. Mám před sebou obraz dlouholetého správce holštýnských lesů  ing. Karla Sotuláře, který dovedl o těchto „rytířích holštejnských hvozdů“ poutavě vyprávět. Kňour se zastaví  a ryjem nadzvedává pořádný kus drnu, udělá půlkrok a další a další drn. Pomalu se přibližuje. Opatrně beru do rukou kulovnici, zamířím, hlídám si dech. Vzduch prořízne ostrá rána. Kňour neudělá krok a zůstává „v ohni“. Nedůvěřivě jej chvilku pozoruji, nehýbe se. Opadává lovecká horečka a v duchu děkuji Dianě za nádhernou noc. Posvítím baterkou
a hledám mobil a číslo na Lukáška Šenka…

Dne 16.listopadu jsme byli s Jarkou pozváni na oslavu „šedesátin“ Marušky Grimové. Po dlouhé době jsem někam vyrazil. Marušky si vážím – každý může mít jiný názor, jenom to, že takovou dobu vydržela na takovém místě – už to stojí za obdiv.Dívám se kolem – pozoruji, koho znám a znám skoro všechny,  navíc jsem skoro ve stejné společnosti zde byl už před deseti léty, kdy jsme zde slavili její padesátiny. Po sjezdu rodáků to byla první akce
v naší opravené sokolovně. A najednou si uvědomuji, jak nám  vrásky změnily tváře, většinou nám ubylo vlasů a navíc se z nich vesměs stávají „důstojné“ šediny (tedy alespoň si to tak namlouváme), v očích se již neblyští zájem a touha, přibylo „faldů“ a ani milosrdný šat je nedokáže zcela přikrýt. Najednou si člověk uvědomí, že se nejde do minulosti vrátit, něco měnit, jinak jednat či  znovu prožívat lásku, pláč, zklamání, naději…to prostě nejde, a tak jde jen o to, aby minulost a pamětníci byli shovívaví a milosrdní. Ono se mládí nedá vrátit za žádné peníze a představy, že to ještě umíme „roztočit“,jsou pouze falešné zlato….A tak nějakou hodinu po půlnoci jsme šli domů. Artróza III. stupně v obou kolenech a II. stupně v obou kyčlích ve spojitosti s „vyhřezlými“ ploténkami 3,4,5  udělaly z této krátké cesty třičtvrtěhodinový horor  s názvem „sedm zastavení podzimu“. Kdo mě pozoroval,  jak  po každých sto metrech hledám oporu a odpočívám, musel nabýt přesvědčení, že jsem totálně „namol“, horko těžko bych vysvětloval, že jsem vypil  tři „dvoudeci“ dobrého bílého za celý večer. Někdy je složité odpovídat na otázky typu „proč netancuješ?“  ( i když já to nikdy na parketě „neválel“ – i když jsem byl zdráv) či rady typu „musíš se pohybovat“, „nesmíš tloustnout“………

Z návštěv občanů mně utkvělo v paměti setkání s manžely Mikuláškovými. Pan Mikulášek byl trochu sklíčený, že nechce žalovat, ale že včera dostal hrubě vynadáno od souseda či návštěvníka sousedů a to za to, že požadoval projetí místní komunikací (či spíše stezkou…) a dlouhé zpáteční couvání si již netroufl. Slíbil jsem mu, že se sousedem promluvím. Po výměně názorů jsme došli k závěru, že je to vše v lidech,v jejich myšlení, v jejich životní filozofii a pohledu na svět. V rukou měl tři knihy, jeho knihy resp. knihy, které napsal. Jednu mi  ponechal na radnici  k nahlédnutí. Později – v neděli 25.11. jsem konečně do ní nahlédl. Její nadpis:
Univerzitní profesor Miroslav Mikulášek PhDr. DrSc. : Hledání „duše“ díla v umění  interpretace.
Žasl jsem. Tolik neobvyklých slov, pro mě neznámých, na stránce  a tak „těžký“ text jsem ve svých rukou dlouho nedržel. A ani jsem netušil, že se dá o literatuře takhle přemýšlet , uvažovat či dokonce bádat.   Až když jsem došel k závěru (podotýkám většinou listováním) , tak ve stati „ O autorovi“  jsem  se dočetl -  cituji:
„Výsledky svého bádání prezentoval (prof. Mikulášek) na mezinárodních kongresech (včetně slavistických sjezdů v Praze (1968),Varšavě,Zagrebu,Kyjevě,Sofii,Moskvě,Bratislavě, Krakovu (1998) a sympoziích v Oxfordu, Bristolu, Regensburgu, Harrogatu aj., v době svého působení na univ. v Greiswaldu (jako hostující docent,1965-66), na vědeckých stážích na univerzitách mj. ve Vídni, Regensburgu a přednáškových pobytech v Budapešti, Tubingen,Saarbruckenu, Berlíně, Bostonu“……….konec citátu.
Klobouk dolů, pane profesore. S úctou…..
Z jeho knihy jsem opsal i tyto dva citáty:
„Odpadlo by mnoho sporů, zápasů,násilí, kdyby lidé pochopili, že nikdo nevlastní pravdu, ale všichni ji hledají, každý po svém.“ (P.D.Uspenskij)
„Budeš na zemi psancem a štvancem….“ (První kniha Mojžíšova)


Na radnici se nám skoro podařilo překonat složité období. Mohl bych podrobně rozebrat skutečný stav a třeba připomínky ke mně -  třeba o způsobu hospodaření před volbami v říjnu 2010 – nebudu to dělat, i když mám pořád dojem, že ne všichni si uvědomují, co se vůbec stalo ( přesto v kostce :  den před volbami v říjnu 2010 jsme prodali obecní pozemek za 2 500 000,- Kč, k prodeji byl i plynovod z akce Údolíčko2  prostřednictvím „budoucí kupní smlouvy“  za cca 400 tis.Kč a pátý byt na radnici umožňoval sdružit finanční prostředky ve výši 300 000,- Kč. S daněmi pro rok 2011, dle mne, solidní základ financování obce i po stránce výstavby či údržby obce až do roku 2013.. Co se ovšem podařilo :  všechno se utratilo, ba navíc udělal se pro rok 2012 dluh ve výši cca 1 600 000,- Kč , jsme v soudních sporech a mimo to řešíme skoro neřešitelné - „pokřivené“ vztahy k projektu „Přístupová komunikace do Moravského krasu“  Kojál-Kaštan, které ještě mohou zasáhnout do dění
v obci. To nemluvím o pozemcích, o fakturaci ve STEMDu, o pohledávkách  apod. Chlapi ze STEMDu museli za prací ven. Tolik opravdu jenom ve stručnosti).
Podařilo se dotáhnout po projektové stránce akci „Rozšíření inženýrských sítí“, na všechny části stavby je vydáno stavební či vodoprávní povolení. Byl finančně vypořádán vodovod  s H3, spol.s r.o.– i když toto vypořádání bylo napadnuto  pracovníky krajského úřadu při „předauditu“  hospodaření -   navíc byly provedeny vodovodní přípojky (v souladu se schválenou projektovou dokumentací)  k jednotlivým pozemkům zakončeny ve vodoměrných šachtách. Byl proveden kompletní řád plynovodu, navíc byly provedeny plynovodní přípojky k jednotlivým pozemkům (podotýkám, že ke všem a opět se schválenou projektovou dokumentací) zakončené v plastových „skříních“ HUP. Na dosud provedenou  kanalizaci -  která byla opět dodatečně vypořádána s H3 +  toto vypořádání bylo opět napadnuto  pracovníky krajského úřadu při „předauditu“  hospodaření - se provedly navíc opět domovní přípojky na hranici pozemku. Ještě letos by měla být celá kanalizace dokončena. Mým takovým přáním bylo provést všechny zemní práce ještě letos, aby zimní srážky a jarní tání provedly „zhutnění“ výkopů a v roce 2013 provést komunikaci. Nad parkovištěm školky vyrůstá takový malý objekt – „hydroforka“. Je to v podstatě tlaková stanice, která zabezpečí „lepší“ tlakové podmínky vodovodní sítě v této oblasti. Jsem rád, že máme pozemky pro výstavbu rod. domků. Vím, že jejich cena je vysoká. Moc jsem nad tím přemýšlel, faktem je, že kdyby bylo pouze na mně, tak pozemky pro bytovou výstavbu prodám za symbolickou cenu. Je třeba si vážit mladých lidí, kteří chtějí svůj život spojit s Lipovcem.
Několikrát se během roku řešily problémy STEMDu s.r.o. K 30.5.2012 se Josef Strejček vzdal ze zdravotních důvodů funkce jednatele společnosti. Po složitějších jednání  bylo schváleno, že jednatelem společnosti zůstane i po 1.6.2012 Josef Strejček – v podstatě pro práci mimo území obce a druhým jednatelem jsem byl schválen já. Od srpna 2012 jsme se vrátili i k původní filozofii, že pracovníci STEMDu jsou tu především pro obec. Samozřejmě to předpokládalo i jinou „finanční politiku“.
 
 
Faktem je, že zůstaly finanční pohledávky od cizích v částce cca 300 000,- Kč, zřejmě nevymahatelné. Všechno je na první pohled jednoduché, všichni ví, jak by to mělo být – ale jenom, pokud to dělá někdo jiný. Kromě prací na inženýrských sítích se pracovníci podíleli na akcích „Kanalizace Uzel“ (která pomůže řešit „velkou“ vodu na obecní komunikaci kostel-kříž a jsem velmi rád, že nám ji pan Uzel umožnil – i když má se mnou problémy s dodržováním termínů – za což se mu i tímto způsobem ještě jednou omlouvám),  „Kanalizace Zrník“, která by měla vyřešit pravidelnou  ledovou námrazu státní silnice v této lokalitě, „Kanalizace Ševčíková“, která mimo jiné dořeší i napojení bývalé splaškové kanalizace z I.etapy „Údolíčka“ na obecní kanalizaci, „Kanalizace a chodník do  Údolíčka 2“, který řeší komunikační napojení chodníku do nově budovaných lokalit včetně odvodnění dešťových vod ze současného silničního příkopu u státní silnice II. třídy Lipovec – Rozstání. Většinou jsou tyto akce doplněny vybudováním kanalizačních roštů přes skoro celou šířku místních komunikací. Další  akcí bylo „Zateplení Domu služeb“. Jsem rád, že jsem mohl tuto akci provést, protože původní fasádní omítka z roku 1998 nebyla úplně ta nejvzornější práce
a dodnes neznám příčinu „vykreslení“ cihelných bloků v omítce.  Úplně poslední akcí bylo zateplení tří učitelských bytů. Vyměnily se nevyhovující dřevěná okna za plastová a už „za sněhu“ se zateplovalo fasádním polystyrénem. Dnes (7.12.2012) byl „silný“ mráz – skoro – 100 C, takže nevím, jestli akci ještě letos dokončíme. Proběhly další drobné akce – oprava chodníků a zpevněných ploch, různé drobné opravy na obecních bytech a obecních budovách, úklidy obce apod.
 Samozřejmě o všem se dá diskutovat, zda to či ono bylo nutné, zda se to mělo provést zrovna tak apod. V neposlední řadě zůstává i umístění „volných finančních prostředků“ obce. Ale pokud máme lidi, musíme vyčlenit i finance – ze vzduchoprázdna se žít nedá. A mým letitým stanoviskem je, že při obci by měla být asi pětičlenná pracovní skupina.
Snad ještě na závěr poděkování současným radním – není to se mnou jednoduché a já jsem rád, že je klid. Na druhé straně - musí přeci vědět, že to s Lipovcem myslím dobře.

Díky Aničce Ševčíkové jsem se dostal ke spisovateli Josefu Fouskovi. Je to má „krevní skupina“. Pravdou je,  že jeho fejetony, povídky, písničky i „Dobrá rána“ v českém rozhlase jsou pro „ty starší“. Z jeho tvorby jsem si dovolil vybrat část textu z „Novoročních vět občana Fouska“ z 11.11.2008:
„Vím, že je někdy těžké být k sobě vlídnými, a přesto jako často předtím začínám větou : „Buďme k sobě vlídní!“ Táhněme společně svou životní káru s nákladem nejrůznějších pocitů, vznětů, nálad, s radostí, s trápením, s úspěchy a nezdary. Není nutno jmenovat všechny ctnosti a nectnosti, které sami dobře známe a zbavit se jich neumíme. Je nám třeba moudrosti a trochu sebezapření, abychom dokázali říci : „Omlouváme se !“ Jsme zbytečně pyšní, domýšliví, povyšujeme se nad ty, kteří mají méně než my, majetku, štěstí nebo lásky……Všude  znějí velká slova o přátelství,pomoci, lidskosti, humanitě a my se dělíme na levé, pravé, střední, na výše postavené, na horní vrstvu, na celebrity, na V.I.P. ….Nikoli, já nenaříkám, chci jen upozornit, že si málo uvědomujeme, jaká je naše budoucnost, zatímco se domníváme, že tu budeme věčně, že náš žlab bude stále plný.Každá doba je nejistá, nejen tato, kterou právě prožíváme. Naši otcové a dědové zažili horší časy. A přesto o nich hovoří zasněně, neboť jim v myslích zůstaly jen ty chvíle, které se jim zdály šťastné“……Tolik Fousek.

Loni jsem dostal na vánoce nádherný e-mail, dovolím si ho trochu přizpůsobit : Milý Ježíšku, nechci mnoho pod stromeček, chci jen, aby člověk, který to teď čte,byl šťastný. O Vánocích jenom posloucháš, co lidé chtějí a co už koupili. A co chci já…
Já chci, aby si lidé nemuseli dělat starosti s bydlením, jídlem a teplem, aby byli spokojení, aby měli práci. Chci pro všechny lidi přátelství, lásku a zdraví.
 
Tolik moje vzpomínky.

Svoje letošní vánoční a novoroční přání končím mým oblíbeným citátem pana Suchého:

„Nad Betlémem býval vždycky  nápis: „Sláva na výsosti Bohu a pokoj lidem dobré vůle“. Já všem lidem dobré vůle  přeju, aby lidé , kteří dobrou vůli nemají, jim dali pokoj.“

Šťastné a veselé…….  a přeji hezký, obyčejný nový rok .

 

Diskuse

Jméno
Kontrola
+ 3 = 10
Text komentáře (Není povoleno použití HTML tagů ani žádný druh reklamy)

Výpis komentářů

Datum a čas: 04.12.2017 06:33
Napsal: Obec Lipovec
Kategorie: Ostatní

Obsah postranní lišty

Důležité oznámení
Placení odvozu odpadu v roce 2019 - 620,- Kč/osoba nebo nemovitost/rok. Podrobně v Obecně závazné vyhlášce č. 1/2018 o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů. Vyhláška umístěna v sekci ÚŘEDNÍ DESKA.

Oddíl postranní lišty

Hlášení rozhlasu
Hlášení ze dne 26.06

1. Zahradnictví Kolmačka oznamuje, že od soboty 29.6.2019 do pondělí 8.7.2019 bude v prodejně zahradnictví zavřeno. 2. Drůbežárna Prace bude ve čtvrtek 27. 6. v 11:00 hod. u obecního úřadu prodáv...

Přečíst celé hlášení >

Oddíl postranní lišty

Kalendář akcí
<< červen 2019 >>
PoÚtStČtSoNe
     12
3456789
10111213141516
17181920212223
24252627282930

Oddíl postranní lišty

Oddíl postranní lišty

Oddíl postranní lišty

Pro slabozraké

Patička stránky