Třešně

V neděli ráno jedu třešňovou alejí – vidím žebřík a osobu trhající třešně. Kontrolovat co, kdo a kolik toho dotyčný natrhá (natrhal)  je ponižující – asi pro oba. Pamatuji si na argumenty typu – copak je to tvoje či aby ses nepos..l či kdy už konečně odejdeš.
Já přeci nemám nic proti třešním (nakonec to byl můj nápad a třešně se pod mým vedením vysázely - někdy kolem roku 1994), nemám nic proti lidem, kteří se zastaví, utrhnou si třešně „na chuť“ či na koláče. Dokonce jsem rád, že plody ( ať třešně, švestky či ryngle) slouží lidem a nezůstanou na stromech. Spíše mně vadí „škopkaři“, obchodníci  či prospěcháři. Někdy dříve – kolem roku 2005 jsme se touto problematikou zabývali  a dohodli jsme se, že si lze za 200,- Kč koupit strom a třešně ( či jiné ovoce) si z něj otrhat. V podstatě to dodržuji dodnes, akorát všechny zájemce posílám do školy či školky, aby se - s ředitelkou ZŠ či   vedoucí učitelkou  MŠ - dohodli na  „nějakém“ příspěvku pro děti MŠ (to když jsem poslouchal argumenty, že peníze slouží pro odměny pracovníkům úřadu či dokonce pro mou osobu…). Přeji si, aby dotyční zájemci  - myslím Ty, kteří mají nádoby, žebříky, auta -  dopředu řekli a domluvili se na formě příspěvku či úhrady. Někdy stačí SMS (603867567), ale vždy dopředu – ne až když jsou „chyceni“....
Tož tak…