Pokračujeme, ale...

.
Pomalu, ale jistě, pokračujeme v přípravě podkladu místní komunikace pro „balenou“ v lokalitě „benzínka – drůbežárna“. Pracujeme na opěrné zídce u skleníku (abychom zabránili klesání povrchu místní komunikace), před chvílí dokončili bagrování podkladu pro balenou od RD 37 po RD 32, začali jsme s úpravou roštu  mezi RD 81 a RD 39, vybagrovali jsme nový rošt na hlavní kanalizaci pod dolní prodejnou Jednoty…

Já vím, všechno je rozkopáno, nikde se nedá moc projet – ale kromě  RD 37 – RD 32 se při troše snahy dostane každý kam chce – já vím – je popel a budou problémy, já vím, dotyční se musí dostat alespoň do obchodu ( a tak neustále připomínám svým chlapcům, aby všude zachovali průchod), já vím – ale ono to skutečně  nejde udělat 5m nad povrchem a pak to najednou položit…já vím -  bude pouť, „hody“ a leckde budou překážky – a na asfalt se nastupuje až po 10.září – ale já to za dvě hodiny nenachystám – no a ono si moc nejde „vymrčovat“ (všichni mají práce dost a nejsou lidi). Zvažuji všechno, možná si někteří oddechnou (až odejdu) a nebudou muset hřešit (to když se vyjadřují k mé osobě), ale já to fakt nedělám pro sebe. A že se leckdy „daří“ – „klekl“ hon, multikára, pracovníci chtějí dovolenou… to jsou někdy nervy.

No a kromě nelichotivých slov (na které jsem si již v podstatě zvykl), se na radnici dostaví řidič a že chce proplatit proraženou pneumatiku (prorazil ji na místní komunikaci ke kostelu na překopu …)

Tož tak (ale já už fakt nic nemusím…).